Zažívání

„Nemá nemoci, staroby či smrti ten, kdo dosáhl těla zrozeného z ohně yogy“.
 

Po praktické stránce, zažívání představuje klíčový koncept. Zažívání je daleko důležitější než konkrétní výběr potravin, jež člověk konzumuje. Je-li zažívání plně funkční, člověk kompletně stráví potravu, přemění ji na živiny a energii. Ta je roznesena do tkání a buněk a obratem se vyloučí odpadové látky, aniž by nestrávené zbytky potravy zůstaly v těle. K transformaci potravy v živiny je třeba dobře fungující zažívací oheň neboli agni. Agni je umístěno v žaludku a v poledne je připraveno „uvařit“ a zpracovat jídlo, které je snědeno. Existují tři důležité faktory v procesu zažívání: přístup k jídlu neboli jak jíst, kdy jíst, a vhodný výběr potravin neboli co jíst. Přestože se většina západního světa zabývá tím co jíst - jak a kdy jíst, je daleko důležitější pro správně fungující zažívání. Člověk může mít tu nejkvalitnější, nejzdravější, organickou stravu, avšak je-li konzumována v nesprávný čas, v hněvu či poklusu, při sledování televize či řešení pracovních problémů, výsledkem bude narušené zažívání a tím i tvorba toxinů ve formě amy. Ama jsou nestrávené zbytky potravy, které se hromadí v těle ve formě jedů. Ama je příčinou špatné funkce orgánů a tedy i onemocnění. Vedle fyzické amy samozřejmě existuje i mentální ama. Původem mentální amy jsou nestrávené negativní emoce, pocity a city, jež nás poutají s minulostí, namísto vědomého pobytu v přítomném okamžiku. Mentální ama způsobuje vnitřní neklid a nespokojenost. Ty obratem narušují proces trávení, který  zpětně vytváří fyzickou amu. Akumulace toxinů či volných radikálů je dle Ayurvédy příčinou všech onemocnění. Správně fungující zažívání je tedy předpokladem  k vytvoření a udržení stálé harmonie, a tím i zdraví.