NEMOC

Nemoc je úžasný fenomén. Když si rozebereme nemoc jako slovo, tak se nám mnohé objasní: ne – moc, tedy ne – moci, tzn. nemoci něco udělat, nemít moc, nemohoucnost, neschopnost (něčeho), být neschopný, anebo ne – moc, ve smyslu málo. Tedy málo lásky, málo sebevědomí, málo bdění, málo peněz, málo uvědomování si (sám sebe).

Pokud si uvědomíme, že nemoci jsou určité naše neschopnosti, o kterých víme jen my sami a neradi o nich mluvíme, tak vypovídáme díky nemoci sami o sobě. Nemoci pouze zrcadlí to, co je uvnitř a ukazují to navenek. Náš skutečný stav. Nic víc. Není to něco, co přichází z vnějšku, nelze ji tedy považovat za nepřítele, zvlášť když připustíme, že si nemoci vytváříme sami.

Je tedy nesmyslné léčit nemoc, je zapotřebí léčit člověka, jeho nitro. Pan Drtikol říká, že „Nemoc je vyzněním našich nesprávných myšlenek.“ A pan Dahlke doplňuje: „Nemoc nás nutí k poctivosti.“ Sami k sobě. Je naprosto evidentní, že nemoc je v první řadě mentální problém. Naše myšlení přímo určuje energii, její tok, směr, kvalitu a ta se teprve pak přenáší do našeho těla a ovlivňuje ho. Uvědomění si tohoto je velice důležité při léčbě.

Ono, co je to ta hmota? Když se na to budeme dívat z hlediska energie, je hmota jen její hustší forma a myšlení zase její jemnější forma. Skutečná hmota lidského těla se vejde na špičku jehly a spoustu místa ještě zbude. Tohle není žádná esoterika, duchovno, nebo blábol. Je to čistá fyzika. Fotky aury a energie se dělají už od 70. let 20. století a Albert Einstein svoji teorii relativity vyslovil už taky před nějakým časem, a proto nemá cenu tím pádem někoho přesvědčovat o tom, že energie je, protože kdo tvrdí, že není, ignoruje základní fakta a učivo páté třídy základní školy. Pochopitelně energie má různé formy a kvalitu.

Co to tedy je ta energie? Energie je ekvivalent míry pozornosti mysli k sobě samému. Každý, ač z úhlu pohledu člověka neživý předmět, má svá vyzařování a svou formu energie. Energie je prvotním základem pro vše fyzické. Tělo samo o sobě je biologický stroj, který bez energie nemůže fungovat a je celé prakticky utkáno z energetických drah, které jsou v hustší formě tím, čemu říkáme hmota. To, že nejsou viditelné pouhým okem, neznamená, že nejsou. Ostatně atomy a myšlenky taky nejsou vidět, a nikdo o jejich existenci nepochybuje. Spousta těchto věcí je už nyní naprosto přesně měřitelných a zjistitelných pomocí přístrojů. Jedna z definic akupunkturního bodu je, že je to místo na kůži, které má mnohonásobně menší odpor než jeho okolí. Pan Seriwaza (jeden ze tří žáků pana Tamai Tempaku, který v r. 1919 napsal knihu „Shiatsuho“, kde sloučil dovednosti starých Číňanů ve smyslu čínské medicíny, nauku o meridiánech, se západní fyziologií a anatomií a z toho pak vybral to, co považovat za nejlepší a vytvořil z toho další systém, který nazval SHIATSU) byl vlastně prvním, kdo sestavil měřáky a vypracoval první vědecké studie na toto téma, kde dokazuje naprosto exaktně existenci energetických drah a bodů, které na nich leží, a možností jejich stimulací k ovlivnění průtoku energie v dané dráze. Po určité době praxe může vnímat, cítit a vlastně i „vidět“ energii zcela každý a nejsou k tomu potřeba žádné přístroje.

Takže se nejedná o nic nadpřirozeného nebo fantastického. Nejhorší, co může být, je extremismus, což je bohužel naprosto běžná lidská vlastnost nejen v poslední době. Buď je tu takzvané duchovno, anebo materialismus. Obojí je vlastně tvrzení, že druhá strana mince neexistuje. I když i toto není možná to nejlepší přirovnání, protože hmota a „duch“ proti sobě nestojí. Popírat jedno a nevidět druhé je čirý nesmysl.

Co je to tedy shiatsu? Problém je, že pro toto slovo nemáme český ekvivalent. A když se řekne masáž, tak si každý vybaví hnětení masa nebo něco podobného. Samozřejmě, že do shiatsu také patří masážní techniky, ale jen okrajově. Když lidem řeknete, že je to japonská dotyková terapie, tak je zase zbytečně vyděsíte a moc jim nepomůžete v tom, co si mají představit a co mohou od vás čekat. Kdysi jsem viděl takový letáček a tam bylo napsáno: „Shiatsu je japonská dotyková terapie zahrnující akupresuru, masážní hmaty, měkké techniky, mobilizace, trakce, reflexní terapii, relaxační techniky a moxování“. Což je všechno pravda, ale v konečném výsledku zase nikdo nic neví a pro běžného člověka je to naprosto nepochopitelná fráze. No, alespoň už ví, že to není jen tak. Takže asi nejlepší je, lidem shiatsu udělat. Teď už je to přece jen lepší, protože určité povědomí o shiatsu mezi lidmi je, ale před pár lety občas někdo volal a myslel si třeba, že se jedná o erotickou masáž, jistý druh léčitelství, magie nebo čínské věštění. Stejně většinou, když přijde někdo poprvé, tak sice leží a měl by relaxovat, ale místo toho vás stále sleduje a kontroluje. Zároveň je jen málo lidí, kteří se umí alespoň trochu uvolnit. Takže prvních zhruba 20 minut je shiatsu hlavně o uvolnění a získání si důvěry. Když pak pracujete na někom podruhé, je to většinou mnohem lepší, protože dotyčný už ví, do čeho jde.

Původně se shiatsu, stejně jako např. akupunktura, používala jako preventivní medicína. U nás se dostává většinou ke slovu až když klasická medicína selže, a to ještě v mnoha případech bez toho, aniž by terapeut ovládal pulsovou diagnostiku, které je pro obě ošetření naprosto nezbytná. Takže se pak časem konstatuje, že je neúčinná. Ona je v tomto případě skutečně málo účinná, a dokonce může být bez znalosti pulsové diagnostiky i nebezpečná. Problém je, že mnoho lidí nezná princip, jak tato terapie funguje.

Vysvětlím vám to na příkladu. Máte třeba studené ruce. V nějaké knize „akupunktura snadno a rychle“ či „shiatsu – terapeutem za pět minut“ si přečtete, jaké body si máte při dané diagnóze mačkat. Ale i tak vcelku banální problém může mít dvě základní příčiny. Buď jsou cévy natolik stažené, že krev nemá pomalu nárok se jimi propracovat, a tak se ruce nezahřejí, nebo naopak jsou cévy natolik uvolněné, až „rozbředlé“, že jimi krev protéká bez patřičného tlaku. Ve výsledku se to projeví stejně – jako studené ruce. Jeden projev, ale naprosto jiná příčina. Pokud bod, který v knize naleznete, bude napětí vypouštět a vy budete mít problém se stažením, tedy nadbytkem, pak skutečně dojde ke zlepšení a vyřešení potíží. Pokud ale je příčina opačná, tak si nejen nepomůžete, ale naopak si můžete ublížit, protože vyprazdňujete už tak prázdné.

Dalším takovým dobře pochopitelným příkladem je třeba zácpa. Ta může být způsobena opět dvěma hlavními důvody. Buď je střevo stažené, takže jeho obsah nemůže pokračovat dál, této formě říkáme spastická, anebo je střevo natolik rozšířené (dilatované), že nemůže svým pohybem obsah posunout, a pak se jedná o tzv. zácpu atonickou. Takže opět stejný projev, ale naprosto opačná příčina. A pokud chceme být ještě důslednější, pak oba tyto případy mohou být způsobena jak nadbytkem energie v dráze tlustého střeva, tak  jejím nedostatkem. Také ale může být prvotní příčina někde úplně jinde. A takto stejně je to se všemi nemocemi.

Správné ošetření při shiatsu probíhá tak, že se nejdříve zjistí stav energie v jednotlivých drahách právě odečtením pacientova pulsu. Podle toho se vybere bod, případně dráha, kterou je nutné ošetřovat. Po určité době se opět zkontroluje puls a vybere se další bod. Tak se postupuje až do maximálního vyladění, které je pro danou chvíli možné. Kvalita lékaře v Číně se tak dala jednoduše poznat podle počtu vpichů či technik,které musel použít. Čím lepší terapeut, tím méně vpichů či technik. Rozhodně však není cílem ošetření udělat z pacienta jehelníček anebo předvést všechny techniky, které terapeut zná.

V shiatsu je možné také stav energie odečíst „skenováním“ pacientova břicha nebo zad, kde se zrcadlí jednotlivé orgány a jejich stav včetně energetického potenciálu. Když přejíždíte rukou nad takovým místem, můžete ve své dlani cítit teplo, chlad, brnění, mravenčení, píchání, že je ruka nadnášena jako na polštáři, anebo naopak, že se propadá a místo je prázdné. Je zde celá řada různých pocitů a vjemů. Prvním krokem je naučit se vnímat plnost a prázdnotu, následně lze pozorovat i určitou kvalitu energie příslušného orgánu. Toto je také praktické vysvětlení a použití tzv. teorie pěti prvků a důvod,proč se jí tak vlastně říká.

Podle Číňanů je svět tvořen z pěti elementů a energie prochází pěti různými kvalitami. Jsou to: oheň, země, kov, voda a dřevo. K jednotlivým prvkům, dalo by se říct i proměnám, jsou přiřazeny mimo jiné i jednotlivé orgány. A skutečně, pokud máte ruku např. nad ledvinami, můžete krom toho, jestli je v nich energie málo nebo hodně, vnímat, jsou-li v pořádku, kvalitu hluboké vody. U srdce je to zase příjemné teplo a hřání (srdce patří do elementu ohně), atd.

(Jan Pletánek, Povídání o shiatsu, zdraví askutečnosti)